Umělé přerušení těhotenství z důvodu těžkého poškození plodu – etická a právní reflexe

Autoři

  • JUDr. Barbora Steinlauf, MA, Ph.D. 1Oddělení aplikované filosofie a etiky, Filosofický ústav AV ČR; Ústav humanitních studií v lékařství 1. LF UK
  • Th.Lic. Ing. René Milfait, Ph.D. Výbor Sekce pro etiku v paliativní péči ČSPM ČLS JEP

Klíčová slova:

umělé přerušení těhotenství, těžké poškození plodu, fetocida, nakládání s lidskými pozůstatky, lidská důstojnost, perinatální ztráta, perinatální paliativní péče

Abstrakt

Příspěvek představuje příběh rodičů po perinatální ztrátě, kdy bylo na žádost rodičů uměle ukončeno těhotenství z důvodu těžkého poškození plodu. Vedle medicínské perspektivy nabízí příspěvek etickou a právní reflexi vybraných témat. V rámci etické reflexe připomínáme odlišné koncepce ochrany dosud nenarozeného plodu, diskutujeme volbu ukončit těhotenství v souladu s podmínkami stanovenými zákonem o umělém přerušení těhotenství nebo naopak pokračovat v těhotenství až do přirozeného porodu. Hovoříme rovněž o důležitosti uznání ztráty a uznání role rodičů navzdory této ztrátě, o důležitosti rituálů rozloučení a zachování si vzpomínek. Etickou reflexi následně doplňujeme právní analýzou. V rovině práva se zaměřujeme především na podmínky umělého přerušení těhotenství, právní náležitosti poučení ženy o možnosti ukončit těhotenství nebo naopak pokračovat v těhotenství do porodu, podmínky provedení pitvy a nakládání s plody po umělém přerušení těhotenství a tělem mrtvě narozených dětí. Upozorňujeme rovněž na nejednotné užívá označení plod po potratu, plod po umělém přerušení těhotenství a mrtvě narozené dítě a vysvětlujeme, jaké právní následky mohou být spojeny s nesprávnou „kategorizací“.

Reference

AWMF-Leitlinien-Register Nr. 024/019 Entwicklungsstufe S2k Frühgeborene an der Grenze der Lebensfähigkeit. Federführende Fachgesellschaft: Gesellschaft für Neonatologie und Pädiatrische Intensivmedizin. 4. Auflage 24.06.2020.

Bundesverband „Das frühgeborene Kind” e.V. (Hrsg.) / AG PaLuTiN (Palliativ- und Trauerbegleitung in der Neonatologie): Leitsätze für Palliativversorgung und Trauerbegleitung in der Peri- und Neonatologie. Informationen für medizinische und psychosoziale Fachkräfte im Bereich von Pränataldiagnostik, Schwangerschaftskonfliktberatung, Geburtshilfe, Neonatologie, Pädiatrie und Nachsorge, Frankfurt am Main: 2018. Dostupné z Leitsätze-Neonatologie-PCare-Trauer-1.pdf (landesstelle-bw-wegbegleiter.de) (11. 10. 2022).

Cesta domů (autorky: Sára Balabánová, Eliška Mlynáriková): PERINATÁLNÍ PALIATIVNÍ PÉČE o vážně nemocné děti před narozením a po něm. Život našeho dítěte bude kratší, než jsme doufali, Cesta domů: Praha, 2021.

Dítě v srdci: Dvanáctero pro provázení. Dostupné z Dvanáctero pro provázení | Dítě v srdci (ditevsrdci.cz) / Komunikační karty při úmrtí miminka.

Dítě v srdci, Memoryboxy pro zdravotníky | Dítě v srdci (ditevsrdci.cz); MEMORYBOX - Dítě v srdci - YouTube.

Fassier, T. H./Azoulay, E.: Communication with families of dying patients in the ICU. In: Kuhlen, R. et al. (Hrsg.): 25 years of progress and innovation in intensive care medicine. Berlin: Medizinisch Wissenschaftliches Verlagsgesellschaft, 2007, s. 481-492; Campbell, M. L./Guzman, J. A.: Impact of a proactive approach to improve and-of-life care in a medical ICU, 2003, Chest 123, s. 266-271.

Garten, Lars / Kerstin von der Hude (Hrsg.): Palliativversorgung und Trauerbegleitung in der Neonatologie. 2. Auflage, Berlin: Springer-Verlag, 2019, s. 29-30.

Hálek, Jan: Hranice viability. PowerPoint prezentace z přednášky na první a mezinárodní Konferenci perinatální paliativní péče v ČR, organizované Perinatálním hospicem Dítě v srdci a konané v Praze 20. 5. 2022.

Mathwig, Frank: Handeln, das nach Einsicht fragt. Beiträge zur theologischen Ethik herausgegeben von Magdalene L. Frettlöh und Matthias Zeindler, Zürich: Der Theologische Verlag Zürich, 2021, s. 211-213.

Spaemann, Robert: Wer jemand ist, ist es immer. Es sind nicht die Gesetze, die den Beginn eines Menschenlebens bestimmen. In: Geyer, Christian (Hg.): Biopolitik. Die Positionen, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2001, s. 73-81.

Stanovisko Sekce pro etiku v paliativní péči České společnosti paliativní medicíny ke kultuře zacházení s těly zemřelých, smutečního rozloučení a pohřbívání v kontextu onemocnění Covid-19 (2021). Dostupné z https://www.paliativnimedicina.cz/wp-content/uploads/2021/05/stanovisko-sepp_zachazeni-s-tely-1.pdf.

Šámal, Pavel a kol.: Trestní zákoník II. Komentář. 1. vydání, Praha: C.H. Beck, 2010, s. VII-VIII, 1294-1295, 1461, 1481, 1507-1508.

ÚZIS ČR, Metodika NZIS Národní registr potratů. Dostupný z https://www.uzis.cz/res/files/registry/nrrz/nrrz-pot-metodika-034-20200401-pdf.

Weberová Chvílová, Magdalena: Perinatální paliativní péče. In: Sláma, Ondřej, Kabelka, Ladislav et al.: Paliativní medicína pro praxi. Třetí, přepracované a rozšířené vydání, Praha: Galén, 2022, s. 301.

Publikováno

2024-03-29

Jak citovat

1.
Steinlauf B, Milfait R. Umělé přerušení těhotenství z důvodu těžkého poškození plodu – etická a právní reflexe. PAL.MED.CZ. 2024;5(1):3-12. Viděno duben 23, 2024. https://www.palmed.cz/pm/article/view/178

Číslo

Sekce

Paliativní medicína