Management symptomů u pacientů s pokročilým chronickým srdečním selháním

Autoři

  • MUDr. Martin Gřiva, Ph.D. I.Medizinische Abteilung, Landesklinikum Mistelbach
  • Prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc., FESC I. interní kardioangiologická klinika, LF MU a FNUSA, Brno

Klíčová slova:

dušnost, chronické srdeční selhání, paliativní péče

Abstrakt

Dušnost patří k základním symptomům srdečního selhání. Základ léčby dušnosti u srdečního
selhání s redukovanou ejekční frakcí v současnosti tvoří blokátory systému renin-angiotenzin,
betablokátory, antagonisté mineralokortikoidních receptorů a inhibitory sodíko-glukózového
kotransportéru 2. Uvedené lékové skupiny mají prokazatelně i prognostický efekt. Za jistých
okolností se k nim řadí ivabradin a nově vericiguat. Symptomatická léčba se opírá především
o diuretika, parenterální substituci železa, v konkrétních případech jsou používána inotropika.
V léčbě refrakterní dušnosti se uplatňují opioidy. Významné místo zastává i přístrojová léčba,
na prvním místě srdeční resynchronizace, u indikovaných pacientů mechanická srdeční podpora.
U pacientů s hypoxémií je indikována léčba kyslíkem. Využití jednotlivých postupů se u konkrétního
pacienta mění s vývojem onemocnění a změnou cílů péče.

Reference

Bozkurt B, Coats AJS, Tsutsui H, et al. Universal Definition and Classification of Heart Failure: A Report of the Heart Failure Society of America, Heart Failure Association of the European Society of Cardiology, Japanese Heart Failure Society and Writing Committee of the Universal Definition of Heart Failure. J Card Fail. 2021;1:S1071-9164(21)00050-6. doi: 10.1016/j.cardfail.2021.01.022. Epub ahead of print.

McDonagh TA, Metra M, Adamo M, et al. 2021 ESC Guidelines for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure. Eur Heart J. 2021;42:3599-3726. doi: 10.1093/eurheartj/ehab368.

Conrad N, Judge A, Tran J, et al. Temporal trends and patterns in heart failure incidence: a population-based study of 4 million individuals. Lancet. 2018;391:572–580. doi:https://doi.org/10.1016/S0140-6736(17)32520-5.

Azad N, Lemay G. Management of chronic heart failure in the older population. J Geriatr Cardiol. 2014;11:329-37. doi: 10.11909/j.issn.1671-5411.2014.04.008.

Fonarow GC, Stough WG, Abraham WT, et al. Characteristics, treatments, and outcomes of patients with preserved systolic function hospitalized for heart failure: a report from the OPTIMIZE-HF Registry. J Am Coll Cardiol. 2007;50:768-777. doi: 10.1016/j.jacc.2007.04.064. Epub 2007 Aug 6.

Shah KS, Xu H, Matsouaka RA, et al. Heart Failure With Preserved, Borderline, and Reduced Ejection Fraction: 5-Year Outcomes. J Am Coll Cardiol. 2017;70:2476-2486. doi: 10.1016/j.jacc.2017.08.074.

Solano JP, Gomes B, Higginson IJ. A comparison of symptom prevalence in far advanced cancer, AIDS, heart disease, chronic obstructive pulmonary disease and renal disease. J Pain Symptom Manage. 2006;31:58-69. doi: 10.1016/j.jpainsymman.2005.06.007.

Sivanathan V, Smallwood N, Strathmore A, et al. The Palliative Approach and Terminal Heart Failure Admissions – Are We Getting it Right? Heart, Lung and Circulation. 2022; Article in press. https://doi.org/10.1016/j.hlc.2022.01.002.

Martínez-Sellés M, Grodzicki T. Modification of Cardiovascular Drugs in Advanced Heart Failure: A Narrative Review. Frontiers in Cardiovascular Medicine. 2022;9. doi: 10.3389/fcvm.2022.883669.

Anker SD, Butler J, Filipatos JP, et al. Empagliflozin and cardiovascular outcomes in heart failure with a preserved ejection fraction. N Engl J Med. 2021;385:1451–1461. doi: 10.1056/NEJMoa2107038.

Heidenreich PA, Bozkurt B, Aguilar D, et al. 2022 AHA/ACC/HFSA Guideline for the Management of Heart Failure: A Report of the American College of Cardiology/American Heart Association Joint Committee on Clinical Practice Guidelines. Circulation. 2022;145:e895–e1032. doi: 10.1161/CIR.0000000000001063.

McDonagh TA, Metra M, Adamo M, et al. 2021 ESC Guidelines for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure: supplementary data. European Heart Journal. 2021;00:1-42. doi:10.1093/eurheartj/ehab368.

Zacharias H, Raw J, Nunn A, et al. Is there a role for subcutaneous furosemide in the community and hospice management of end-stage heart failure? Palliat Med. 2011;25:658-63. doi: 10.1177/0269216311399490.

Birch F, Boam E, Parsons S, et al. Subcutaneous furosemide in advanced heart failure: service improvement project. BMJ Support Palliat Care. 2021 Jan 15:bmjspcare-2020-002803. doi: 10.1136/bmjspcare-2020-002803. Epub ahead of print.

Heart Disease Managed Clinical Network Clinical Guidelines The Management of Subcutaneous (sc) Furosemide by Syringe Driver. https://www.fifeadtc.scot.nhs.uk/media/24035/heart-failure-nurse-liaison-service-clinical-guideline-sc-furosemide-final-june-17.pdf. (Vid 28.5.2022).

Afari ME, Aoun J, Khare S, et al. Subcutaneous furosemide for the treatment of heart failure: a state-of-the art review. Heart Fail Rev. 2019;24:309-313. doi: 10.1007/s10741-018-9760-6.

Ziff OJ, Lane DA, Samra M, et al. Safety and efficacy of digoxin: systematic review and meta-analysis of observational and controlled trial data. BMJ. 2015;351:h4451. doi: 10.1136/bmj.h4451.

Anker SD, Kirwan BA, van Veldhuisen DJ, et al. Effects of ferric carboxymaltose on hospitalisations and mortality rates in iron-deficient heart failure patients: an individual patient data meta-analysis. Eur J Heart Fail. 2018;20:125-133. doi: 10.1002/ejhf.823. Epub 2017 Apr 24.

Comin-Colet J, Manito N, Segovia-Cubero J, et al. LION-HEART Study Investigators. Efficacy and safety of intermittent intravenous outpatient administration of levosimendan in patients with advanced heart failure: the LION-HEART multicentre randomised trial. Eur J Heart Fail. 2018;20:1128-1136. doi: 10.1002/ejhf.1145. Epub 2018 Feb 6.

Nizamic T, Murad MH, Allen LA, McIlvennan CK, Wordingham SE, Matlock DD, Dunlay SM. Ambulatory inotrope infusions in advanced heart failure: a systematic review and meta-analysis. JACC Heart Fail 2018;6:757-767. doi: 10.1016/j.jchf.2018.03.019.

Williams SG, Wright DJ, Marshall P, et al. Safety and potential benefits of low dose diamorphine during exercise in patients with chronic heart failure. Heart. 2003;89:1085–1086. doi: 10.1136/heart.89.9.1085.

Johnson MJ, McDonagh TA, Harkness A, et al. Morphine for the relief of breathlessness in patients with chronic heart failure–a pilot study. Eur J Heart Fail. 2002;4:753–756. doi: 10.1016/s1388-9842(02)00158-7.

Chua TP, Harrington D, Ponikowski P, et al. Effects of dihydrocodeine on chemosensitivity and exercise tolerance in patients with chronic heart failure. J Am Coll Cardiol. 1997;29:147–152. doi: 10.1016/s0735-1097(96)00446-9.

Kawaguchi J, Hamatani Y, Hirayama A, et al. Experience of morphine therapy for refractory dyspnea as palliative care in advanced heart failure patients. Journal of Cardiology. 2020;75:682–688. doi: https://doi.org/10.1016/j.jjcc.2019.12.015.

Nakamura T, Nakamura M, Shibasaki Y, et al. Use of oral hydromorphone in a patient with stage D heart failure. SAGE Open Med Case Rep. 2021;9:1-5. doi: 10.1177/2050313X211037445.

Sobanski PZ, Alt-Epping B, Currow DC, et al. Palliative care for people living with heart failure: European Association for Palliative Care Task Force expert position statement. Cardiovascular Research. 2020;116:12–27. doi:10.1093/cvr/cvz200.

Costanzo MR, Guglin ME, Saltzberg MT, Jessup ML, Bart BA, Teerlink JR, Jaski BE, Fang JC, Feller ED, Haas GJ, Anderson AS, Schollmeyer MP, Sobotka PA, UNLOAD Trial Investigators. Ultrafiltration versus intravenous diuretics for patients hospitalized for acute decompensated heart failure. J Am Coll Cardiol. 2007;49:675-683. doi: 10.1016/j.jacc.2006.07.073.

Bart BA, Goldsmith SR, Lee KL, et al. Heart Failure Clinical Research Network. Ultrafiltration in decompensated heart failure with cardiorenal syndrome. N Engl J Med. 2012;367:2296-2304. doi: 10.1056/NEJMoa1210357.

Gřiva M, Táborský M, Krejčíková H. Doporučení pro deaktivaci implantabilních kardioverterů-defibrilátorů u pacientů v terminální fázi ži- vota. Společný dokument odborných společností: Česká kardiologická společnost, z.s.; Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP; Česká gerontologická a geriatrická společnost ČLS JEP. Cor Vasa. 2019;61:e238–e244. doi: 10.33678/cor.2019.017.

Wilkoff BL, Auricchio A, Brugada J, et al. HRS/EHRA expert consensus on the monitoring of cardiovascular implantable electronic devices (CIEDs): description of techniques, indications, personnel, frequency and ethical considerations. Europace. 2008;10:707–725. doi: 10.1093/europace/eun122.

Beets MT, Forringer E. Urgent implantable cardioverter defibrillator deactivation by unconventional means. J Pain Symptom Manage. 2011;42:941–945. doi: 10.1016/j.jpainsymman.2011.02.025.

Fardy HJ. Oxygen therapy in palliative care. NPJ Prim Care Respir Med. 2016; 26:15073. doi: 10.1038/npjpcrm.2015.73.

Colucci WS, Fifer MA, Lorell BH, Wynne J. Calcium channel blockers in congestive heart failure: theoretic considerations and clinical experience. Am J Med. 1985;78:9-17. doi: 10.1016/0002-9343(85)90164-0.

Publikováno

2022-09-16

Jak citovat

[1]
Gřiva, M. a Vítovec, J. 2022. Management symptomů u pacientů s pokročilým chronickým srdečním selháním. Paliativní medicína. 3, 3 (zář. 2022), 4–10.

Číslo

Sekce

Paliativní medicína